čtvrtek 24. listopadu 2011

S čím si jde Jiřina Anna Jandová pro Českýho slavíka...

Vítejte u dalšího dílu hudebních masakrů! Jiřina Anna Jandová zpívá od roku 2008, kdy natočila první singl Šílená láska. V roce 2009 vydala debutovou desku (Popron, kdo jinej) s názvem Tvář a k titulní písni vznikl i klip, kterej si dneska pustíme. Autorsky si hudbu částečně dělá sama, částečně s otcem Daliborem Jandou. Ten její pěveckou kariéru nastartoval, když si čerstvě plnoletou Jiřinu Annu přizval coby hosta ke svýmu turné. Když jsem její věci slyšel poprvý, řekl jsem si, proč ne. Přišlo mi to jako takovej hezkej způsob, jak zabavit dceru. Dalibor Janda je dost velkej profík na to, aby jí vysvětlil, čemu se v začátcích může vyhnout. Je to hezká holka a zpívat umí, aspoň v některý poloze, tak proč jí nenatočit cédéčko s učesanejma a neškodnejma písničkama, ať má co rozdávat kamarádům. Potud dobrý a já bych svý děti podpořil určitě stejně. Jiřina Anna Jandová je ovšem letos nominovaná na ceny Českýho slavíka v kategorii Objev roku. Tady končí všechna sranda, dostáváme se dost uměle a pravděpodobně trochu protekční cestou do světa profesionální muziky a z hudby Jiřiny Anny Jandový se tím pádem stává klasickej středoproudej produkt, kterej se producenti snaží prodat posluchačům, dostat to do rádií a tak dál. A v tomhle ohledu je to fakt bída.



Klip je hroznej. Holka stojí někde na Proseku před stanicí metra a zasněně zpívá. Do toho se promítají fotky, za jejichž použití v klipu nejspíš nikdo nezaplatil a jsou prostě stažený z netu (všimněte si, v kolika klipech už jsme na tuhle praxi narazili). No...A to je vlastně celý video. Hudba je tuctová uloudaná melodie, díky níž sice víme, že Jiřina Anna má školenej hlas a barvu, kterou by mohla prodat do muzikálů, ale jinak ta melodie prostě selhává. Nemá to hitovej potenciál, udělat z tohodle singl s klipem je nešťastná volba, protože to zní jak polední proud Radiožurnálu. Taková ta nudná hudební stěna, co ji maj puštěnou úřednice, když si k nim jdete pro razítko. Text Jana Krůty má sice dobrý a ne zrovna často vídaný téma, ale jako celek vyznívá (částečně i díky opatrnýmu projevu interpretky) tak prázdně, že si z něj nebudete pamatovat vůbec, ale vůbec nic. Vydat takovou písničku jako singl znamená, že bude asi nejlepší na celý desce. To teda nevim, jak zní ostatní songy. Ale hlavně - tohle má bejt podle ankety Český slavík jeden z objevů roku? Kdo to vybíral? V jakým světě žijou tyhle lidi? Choděj vůbec do klubů? A pro jakou cílovou skupinu je anketa určená, když maj hlasovat buď pro tuhle holku nebo nechtěný komiky z projektu Legendy se vrací? O těch si povíme příště, mimochodem.

Přátelé, asi jste si všimli, že jsem dal na blog reklamu. Je to tak, jsem mrcha prodejná a doufám, že vás moc neobtěžuje. Včera překonaly hudební masakry hranici 25 000 návštěv, což je pro mě osobně neuvěřitelný číslo. Nečekal jsem takovou odezvu a moc vám všem chci poděkovat za vaše připomínky, podněty, tipy na další díly a hlavně za to, že blog čtete, sdílíte články na sociálních sítích a tak. Jestli chcete, přidejte se na facebookový stránce facebook.com/hudebnimasakry

Mockrát díky, mějte hezkej den a bojkotujte Český slavíky!

Žádné komentáře:

Okomentovat