Proč Český slavík poněkud zapáchá a lepší to (zatím) nebude

Vítejte u dalšího dílu hudebních masakrů! Včera byly vyhlášeny výsledky ankety Český slavík a dopadlo to přesně tak, jak všichni čekali. Nebudu se rozčilovat nad smyslem a účelem soutěže, která pět let po sobě dopadla stejně. Toho teď i tak bude plnej internet, každej si na to zanadává na Facebooku, hipstři to prodrbou na svejch blozích a hudební publicisti budou psát sloupky obsahující jména interpretů, který běžně nechávaj kolegům z bulváru. Vypíchnu však pár věcí, který považuju za zásadní chyby ankety a asi se o nich mluvit moc nebude, což je škoda. Tak tedy.

Češi se opět ukázali jako srandisti. Okolo Českýho slavíka se totiž zvedla podivuhodná vlna zájmu ze strany fanoušků televizního pořadu Partička. V něm ze sebe čtyři herci tak trochu dělají blbečky, ale především improvizují, zpívají a velmi dobře (měřeno odezvou, ne kvalitou) baví publikum. Pro Partičku začalo organizátorům Českýho slavíka chodit tolik hlasů, že se prostě rozhodli Partičku vyškrtnout a nazdar. Místo toho, aby byli rádi, že se o anketu zajímá i někdo jinej než fanoušci Kabátů a Gotta, tak akorát na tyhle lidi vyplázli jazyk. Když už se Češi seberou a udělaj si z prkenný soutěže srandu, tak to prostě organizátoři škrtnou a pokračujou, jakoby se nic nedělo. Ať už jde o hlasy pro Partičku nebo Járu Cimrmana v Největším Čechovi. Pojďme dál.

Kategorie Objev roku, to byl jeden velkej megaprůser. Má jít o tři neokoukaný interprety a z nich pak diváci vybírají vítěze. Kdo přesně o týhle nominaci rozhoduje? Pořadatelé? Podle jakýho klíče? Jiřina Anna Jandová je průměrná zpěvačka s jednou dost šedivou deskou. Organizátoři se budou dobře znát s jejím tátou, vždyť mu sami pár let zpátky ceny rozdávali a pak šli někam chlastat. Třeba o tlačenku nešlo. Ale holka, která skládá nemastný neslaný songy s verši typu den / sen (viz video) a koncertuje na tak zabitejch místech, jako je kulturák v Mohelnici nebo nádvoří zámku ve Šluknově, prostě jen tak sama od sebe nemá čím oslovit. Druzí nominovaní na Objev roku byli pánové z projektu Legendy se vrací. O nich napíšu brzo samostatnej článek. Legendy jsou čtyři (plešatý) máničky, většinou už tátové od rodin, co hrajou starý rockový fláky a vydává je Česká muzika. Už vidim jejich fanoušky. Džínová bunda, kelímek piva, brada umaštěná od klobásy a hobluuuj! Do prdele, tohle že má bejt objev roku? Nejsou v anketě tak trochu ze známosti členů (jmenovitě pana Šišky, kterej je od fochu a kolega) s organizátory? A třetí nominovanou i konečnou vítězkou kategorie byla holka z talentový soutěže, která má venku zatím jenom jeden jedinej singl. Tuhle zpěvačku zastupuje MediaPro Pictures, ta samá agentura, která anketě Český slavík dělala produkci. To smrdí. To hodně smrdí.



A třetí věc. Panem generálním vedoucím šéfujícím Českých slavíků je Jaroslav Těšínský. Stále je malá pravděpodobnost, že jde jen o shodu jmen, ale já o tom dost pochybuju. Jistý Jaroslav Těšínský totiž kdysi v týdeníku ÚV KSČ Květy vedl rubriku vnitrostranický politiky a šéfoval odboru politickýho vzdělávání. Ještě v roce 1989 psal články odsuzující organizátory Palachova týdne a nabádal spoluobčany ke klidu, trpělivosti a společné snaze tyto dny překlenout ke spokojenosti celý socialistický společnosti. Zkrátka typickej komunistickej novinářskej ksindl, co si po revoluci akorát převlíkl kabát a skočil rovnýma nohama do kapitalistickýho byznysu. Znovu říkám, může jít jen o shodu jmen. Pokud je to však jeden a ten samej člověk, měl by se okamžitě stáhnout někam na chalupu a tam dožít, pomůže tím českýmu popu víc, než dalších deset ročníků Českýho slavíka pod jeho vedením. Dokud lidi s takovou minulostí nezmizí z veřejnýho života i z kulturní scény, lepší to nebude. Naopak, všechno zůstane při starým. Ale zdá se, že to je každýmu jedno. Divákům, sponzorům i interpretům.