Hudební ceny Óčka - Tak čau, za rok zase!

Vítejte u dalšího dílu hudebních masakrů! Óčko před pár dny rozdalo ve velkým sále Lucerny svý ceny, který o situaci v česko-slovenským mainstreamu vypovídají možná víc, než kolik organizátoři zamýšleli. Je potřeba vypíchnout, že o cenách rozhodovalo hlasování diváků a ne odborná porota. Moje kritika tak míří spíš na obecnej vkus hlasujících, nikoliv směrem k televizní stanici. Nebo možná jo, nakonec jsou to média, kdo právě obecnej vkus vytváří svou produkcí, nabídkou, dramaturgií. Diváci hudebních televizí (stejně jako třeba posluchači Radiožurnálu, ať jim nekřivdíme) jsou pasivní konzumenti a ovlivní akorát to, v kolik k bedně sednou a kdy to vypnou. Nic víc, program jim předkládá někdo jinej. Rozhodně ne žádní tuneláři nebo komunisti, jak by řekla Sandra Rosová, ale přecejenom - úkol těhle lidí je především kvalitní marketing, hudba je v lepším případě na druhým místě.

Nightwork jsou bizarní fenomén český scény. Vyhráli v anketě kapela roku, videoklip roku, frontman Vojta Dyk je zpěvákem roku. Jejich úspěch je částečně založenej na vtipu a komice, částečně na popularitě jednotlivejch členů v bulváru. Jako komedianti jsou dobrý a smysl pro humor mají, ovšem coby (od předávání cen oficiálně) nejlepší česká kapela je to těžkej průser. Jejich muzika je jen o trochu vyšší level, než s čím se kdysi vytasil Těžkej Pokondr. To tu fakt nemáme lepší popovou kapelu? A je tohle opravdu ten druh popu, kterej českej posluchač vyžaduje a líbí se mu? Andělská dívka není nic jinýho než pětiminutová anekdota dělající dlouhej nos na celou kategorii nazvanou Videoklip roku, protože ať se s klipem serete sebevíc, nakonec vyhraje banda kluků, kteří mají ze všeho akorát prdelky. Naprosto vážně říkám - nemám nic proti kapele Nightwork. To, co dělají, je baví, dělají to dobře, maj z toho srandu a neberou se vážně. Průser je, když se toho chytne divák a začne takovým projektům rozdávat ceny jako divej. Pusťme si oceněnej klip, ať si na chvíli odpočinete od čtení textu.



Kristina zpěvačkou roku? Vlastně proč ne, kdyby to nebyla ona, dostala by to Farná nebo Langerová. Jen je podivný, že na sebe všichni spiklenecky mrkáme, když se smějeme soutěži Eurosong i těm, kteří se tam cpou, jakože cha cha, kýčaři chtěj do Evropy...A pak pro stejný lidi hlasujeme v soutěži Óčka, tedy televizi, která původně vznikla právě proto, aby se u nás vysílalo i něco inteligentnějšího než Eurosong. To samý platí pro Terezu Kerndlovou, letošní vítězku v kategorii Pop & Dance. Rytmus vítězem kategorie Hip hop, to snad ani není třeba komentovat. Jeho hudba už dávno nevypovídá vůbec nic o hip hopu, ten člověk je totálně odtrženej od česko-slovenský hip hopový scény a stal se těžce profesionálním prudičem, kterej má marketing zmáknutej jako nikdo jinej a umí lidem prodat i starý spodky. Mandrage v kategorii Rock je další stálice, je vidět, že divačky Óčka moc širokej rozhled o kytarový scéně nemaj a budou hlasovat pro toho, kdo se jim v bedně pustí. Největší zklámání je objev roku Martin Harich. Tahle kategorie pro nás náročnější posluchače bývá nejzajímavější nehledě na to, čí ceny to zrovna jsou. Teda, bejvávala zajímavější. Teď, když už akorát recykluje zpěváky vypadnuvší z talentovejch soutěží, naprosto ztrácí smysl a její vypovídací hodnota o mladý krvi na český hudební scéně je nula nula nic.

Když jsme u tý recyklace talentovejch soutěží, skoro polovina vystupujících interpretů (Debbi, Markéta Konvičková a Aneta Langerová) si nějakou prošla, Olga Lounová zase v Superstar nebo kde zpívala jako host, Marta Jandová seděla v porotě. Kromě výherců některých kategorií už zazpívali jenom Karel Gott a Chinaski, kteří jako jediní nemaj s nějakou talentovou soutěží nic společnýho, každopádně by se měli spíš pomalu chystat na odchod někam do síně slávy. To dramaturgy opravdu nenapadlo šáhnout po jinejch interpretech? Kde žijou?

Sečteno a podtrženo, ceny Óčka dopadly naprosto zoufale. Dokazují jen to, že jejich diváci jsou stádo ovcí s minimálním přehledem o zbytku hudební scény a zatleskaj komukoliv, koho před ně postavíte. Organizátoři a interpreti se po delší době potkali na jednom místě, tak se spolu aspoň mohli vykalit na afterparty a nad ránem při odchodu z diskotéky (co jinýho je Óčko Music Club?) se poplácat po zádech, jakože povedená akce, zase za rok, Franto...