Vítejte u jubilejního padesátýho dílu hudebních masakrů! Oslavíme to stylově s nejsmutnější figurkou současnýho českýho šoubyznysu Ivetou Bartošovou. Heja, heja jste jistě všichni slyšeli, ale neměl by zapadnout i tenhle song ze stejně nazvaný desky. Vydala si to loni nejspíš vlastním nákladem, protože to šlo rovnou do trafik mezi levný dvd. Cédéčko obsahuje pět(!) novejch songů a jedenáct(!!) bonusů, z toho devět(!!!) jsou remixy skladby Heja, heja...Kvalitní comebackovej materiál. Přitom Bartošová má rozhodně aspoň na to, aby se upíchla někde v muzikálu a mezitím makala na normální desce. No jo, jenže to by nejdřív musela jít do sebe a taky trochu pozměnit svůj tým. Postavit promo na vlastním neštěstí a místo muziky prodávat zpěvaččin smutnej příběh, to je čirá producentská zoufalost.
Hudba a text - Jarek Šimek. A jsme doma. Ale nedělejme předčasný závěry, on ten song vůbec nezačíná špatně. Měřeno čistě nároky českýho popu, ta melodie sama o sobě je snadno poslouchatelnej průměr a pro nenáročnýho posluchače to má určitej potenciál. No jo, jenže to by Jarek Šimek nesměl ten song domrvit koňskou dávkou kýče. Co koňskou dávkou, po půl minutě poslechu má člověk pocit, že na něj někdo rovnou vylil kýbl kýče, prdlajs, rovnou celou vanu kýče! Z melodie, na který se dalo stavět, se tak stalo neposlouchatelný přeemotivovaný cosi, co normální posluchač těžko pozře. A ten klip! Když už se nešetří rozpočtem, nešetří se opět ani na kýči. Kostel, paprsky světla, prosvícenej strom, déšť a interpretka procházející jakýmsi vykoupením nebo očistou...A nesmí chybět reklama na pekárnu, která sponzorovala vydání cédéčka. Ach jo.
Sakra ale ta Panova flétna, ta jede. Česká padlá Shakira v blátě.
OdpovědětVymazat