Martin France - Ruku mi dej

Vítejte u dalšího dílu hudebních masakrů! Na Martina Franceho už si brousím zuby hodně dlouho, protože tenhle týpek je fakt nepřehlídnutelnej. V devadesátých letech zpíval v duu M.A.T., vystupoval v muzikálech a zábavních pořadech, skrze který proplul do další dekády a strašil v televizi dál. Taky moderoval na Óčku a založil reklamní a uměleckou agenturu Martin Production. Na rovinu, v tomhle je mi ten chlap sympatickej. Vždycky jsem fandil muzikantům, kteří neseděli doma s rukama v klíně a raději si vyhledávali práci sami. Jenže co má agentura Martin Production za sebou? Pofidérní charitativní akce, estrádou zapáchající megakocerty, kdy během jednoho večera vystoupí deset zpěváků za zenitem a dva, na který jsme dávno zapomněli. Dál pořádají křty kalendářů no name fotografů nebo cédéček různejch hvězdiček, s pozlátkem šoubyznysu otevírají restaurace a tak dál, a tak dál.
Ve svý diskografii Martin nedá dopustit na desku V perutích vydanou u Popronu, na který spolupracoval s Jarkem Šimkem. Najdeme na ní třeba duety s Markétou Hrubešovou a Sisou Sklovskou nebo cover písně Zahrada ticha od Pavla Rotha (pamatujete si?). Samá velká jména. Martin France měl v podstatě jenom jeden hit a tím je skladba Ruku mi dej z předposlední desky Anděl spásy. Tu vydal Multisonic v roce 2001 a od tý doby, když se Martin někde objevil, zpíval většinou právě tuhle věc.



V lepším případě bychom to mohli nazvat průměrnou popinou, co si hospodyňky pouští k žehlení. V lepším případě. Střízlivě vzato ta skladba v sobě moc velkej potenciál nemá. Takovej ten slaďák, co možná jakž takž v televizi vyplní mezeru mezi dvěma skeči, ale doma se to dámským návštěvám rozhodně pouštět nedá. Hudba je rozhlasová rutina bez nápadu, text v podstatě to samý. Zase slyšíme opakování slovesných tvarů a verše, co pospolu moc nedrží, navíc je tu nebezpečně vysoká koncentrace kýčovitých konkrét (konkréta - konkrétní předmět nebo pojem v textu). Led, květy, přání, nálezy a ztráty, křídla, slzy, slova, slůvka, dech, vztek to jsou obraty, který se vyskytují v českým popu nebezpečně často a když se sejdou v jednom textu, vznikne z toho přeslazenej paskvil. Video už to taky moc nezachrání, působí to, jako by je natočil o polední pauze Vít Olmer s klobásou v ruce a mobilem u ucha. Nemluvě o interpretovi, ten melír je zabijáckej. A navíc se tváří jako sexuálně přezíraná tělocvikářka.

Ačkoliv si Martin podle svýho webu stojí spíš za novější tvorbou, asi to nebude o moc lepší. Stačí si poslechnout tuhle věc. Jeden by zaplakal, jak je ten svět zlej.