Petr Kotvald - Dál sníh padá

Vítejte u dalšího dílu hudebních masakrů! Petr Kotvald už se tu dvakrát objevil, ale já ho sem prostě musim dát ještě jednou, protože tohle je fakt dno. Nevim, kde se to v něm vzalo, ale není to poprvý, co přišel s nějakou takovou věcí. Singl Dál sníh padá uzavírá Kotvaldovu poslední studiovku Právě tady...právě teď vydanou u společnosti EMI a zpěvák by s touto písní nejspíš rád navázal na jeho starší věc Vánoce hrajou glórijá, od roku 1999 údajně nejhranější českou vánoční skladbu. No, jestli se mu to povede, máme se na co těšit.



Tenhle klip je vyloženě zlo a sledujeme jednu velkou kolektivní ztrátu soudnosti. Zaprvé autoři písně Jindřich Parma a Pavel Cmíral vymysleli podivnou pa-písničku, která líbivou melodii tahá až odněkud z paty a text je plnej sice dosud nikde neslyšenejch, ale zároveň stupidních veršů typu: "Doufám, že se přidáš / nebuď jak ten Jidáš" nebo "Rok má dvanáct pater / to vánoční je zlaté", o rýmu den / jen nemluvě, s něčím takovým se profesionální textař prostě nemůže vytasit. Ztrátou soudnosti trpí i interpret, kterej se přes svůj pokročilej věk tváří, že mu je dvacet a jde s dobou, proto ten hipster zjev. Aby to všem bylo jasný, jak je in, bere si stejnou bundu na vystoupení, do televize i na natáčení klipů. Soudnost ztratil i producent písničky, kterej tady s klišoidními aranži fakt nešetřil. Nechybí dětskej sbor, rolničky i synťáková loutna nebo co to má bejt. Režisér klipu musel bejt taky dost mimo, když dá přes sebe modrou oblohu a padající vločky. Nemluvě o andělskejch holčičkách, objímajících se chlapečcích, interpretovi s tlampačem v ruce a všelijakejch filtrech, kterejma režisér materiál prohnal. Zkrátka, tohle je prostě jeden velkej vánoční masakr.