Dnešní díl hudebních masakrů bude hodně, hodně temnej. Arpegi je taneční projekt, kterej tvoří dýdžej vypadající jako vekslák a zpěvák Petr Dvořák. To je ten, co zpívá duety s transvestitama. Z jejich oficiálního portfolia se můžeme dočíst, že "Arpegi je absolutní TOP novinka na česko-slovenské hudební scéně" nebo že představuje "energický POP/DANCE/DISKO projekt".
Na jejich pilotní singl, se kterým se snaží prorazit v rádiích (a moc jim to nejde) si posvítíme hned v dalším dílu, tohle má přednost. Protože něco takovýho se vidí málokdy.
Písnička je věnovaná památce tří českých hokejistů, kteří zahynuli při letecké katastrofě začátkem září. Na youtube už ten song někdo pověsil čtyři dny po katastrofě, což svědčí o jednom. Pánové si řekli: "Teď se o tom hodně mluví, něco natočíme a svezeme se s tím." Je slyšet, že je to šitý horkou jehlou, pravděpodobně nahraný všechno na jedny levný klávesy v improvizovaným studiu v podobě ložnice se zavřenejma dveřma, s textem si nikdo moc hlavu nelámal ("hokejovej bůh / rozdal hodně černejch stuh", to je děs), do toho koňská dávka patosu a melodie, jaký skládal Michal David před pětadvaceti lety. Koho to zajímá? Hlavně šup šup, ať je to venku. Není to nic jinýho než prachobyčejný cizopasení na neštěstí a vlně smutku, která projela národem. Ty dva hopeři, co maj už půl mega shlídnutí, jsou stejnej případ, ale aspoň tomu songu dali nějakej tvar, výraz a v rámci času si vyhráli s aranžema. Ale tohle? To je prostě masakr.
Na jejich pilotní singl, se kterým se snaží prorazit v rádiích (a moc jim to nejde) si posvítíme hned v dalším dílu, tohle má přednost. Protože něco takovýho se vidí málokdy.
Písnička je věnovaná památce tří českých hokejistů, kteří zahynuli při letecké katastrofě začátkem září. Na youtube už ten song někdo pověsil čtyři dny po katastrofě, což svědčí o jednom. Pánové si řekli: "Teď se o tom hodně mluví, něco natočíme a svezeme se s tím." Je slyšet, že je to šitý horkou jehlou, pravděpodobně nahraný všechno na jedny levný klávesy v improvizovaným studiu v podobě ložnice se zavřenejma dveřma, s textem si nikdo moc hlavu nelámal ("hokejovej bůh / rozdal hodně černejch stuh", to je děs), do toho koňská dávka patosu a melodie, jaký skládal Michal David před pětadvaceti lety. Koho to zajímá? Hlavně šup šup, ať je to venku. Není to nic jinýho než prachobyčejný cizopasení na neštěstí a vlně smutku, která projela národem. Ty dva hopeři, co maj už půl mega shlídnutí, jsou stejnej případ, ale aspoň tomu songu dali nějakej tvar, výraz a v rámci času si vyhráli s aranžema. Ale tohle? To je prostě masakr.
Skutečnej masakr. Škola Michala Davida je tam skutečně znát..
OdpovědětVymazattohle je odporný... u všech ostatních HM se člověk chtě nechtě může místy smát, ale tohle?!
OdpovědětVymazatUf. Já popravdě dodnes nevím, který hokejista byl který, a vlna zármutku mě poněkud minula - ale za tohle teda v devátým pekle žíraviny kotel.
OdpovědětVymazatnejde doposlouchat..opravdu nedam to...1:53 exit
OdpovědětVymazat0:45 jsem to vypnul...to se fakt neda... K.
OdpovědětVymazatkristepanesvatej!!!
OdpovědětVymazat