Víťa Vávra v Jičíně

Vítejte u dalšího dílu hudebních masakrů! Vítězslav Vávra je jedna z figurek československýho normalizačního popu a už kvůli tomu by měl být dávno zapomenut. On totiž nejen že nemá téměř nic novýho v repertoáru, ale naopak ještě dneska ždíme pořád dokola svoje fláky z osmdesátých let. To je prostě smutný. Třeba Petr Kotvald se aspoň snaží jít s dobou. Nejde mu to, ale snaží se. Michal David sice zní pořád stejně, ten samej kolovrátkovej popík s nádechem diskopříběhů, ve kterých mládež pije místo Frisca kolu, ale přecejen se snaží točit nový věci. No a pak už je jenom ta konečná fáze, kdy objíždíte kulturáky se starým, dávno zaprášeným repertoárem a zpíváte pořád dokola tři písničky zastydlým nostalgikům, kteří se slzou v oku vzpomínají, jak byl tehdy svět krásnej, protože jim bylo dvacet. To je případ Vítězslava Vávry, kterej sice i dneska vydává cédéčka, ale na nich nalezeneme jen znova nahraný jeho normalizační hity. V podstatě celá jeho kariéra je provázaná se skupinou Maximum Petra Hanniga a dneska ho zastupuje agentura Allstars. A aby to nebylo málo, objíždí teď kinosály s talkshow Tomia Okamury. Tomio něco chytrýho řekne, dá vtip k dobru, pak Víťa zazpívá Citronovou holku a jedem do dalšího města. To je muzikantský řemeslo v praxi.



Tak jo. Takhle vypadá oficiální kultura na maloměstě. To se před radnicí postaví pódium, okolo rozvěsí poutače s nápisem "Jarmil Kašpárek - zeměvrtné stroje" a pak tam přijede zazpívat nějaká polozapomenutá předrevoluční hvězdička, řekne do mikrofonu "Ahój, Jičínéé!" a osm maminek s kočárky, co nechaly manžely u stánku s klobásama, pod pódiem zakřičí: "Ahój!"
Na Víťu Vávru ani není moc hezkej pohled. Zpívá na halfplayback, má předtočený vlastní vokály a vypadá jak čínskej kříženec Kristiána Kodeta a Aleše Brichty. Samozřejmě nesmí chybět šála v barvě citronu, aby bylo všem jasný, že to je ten, co před třiceti lety nazpíval Citronovou holku. Každý zboží má svýho kupce. I Víťa Vávra, jehož cena vystoupení se podle zastupující agentury pohybuje od 12.000,- Kč. Ať za něj lidi klidně prachy vyhazujou, dobře jim tak, když neznaj nic lepšího. Ale jestli to byla akce pod záštitou města Jičín, honorář jsme za tuhle bídu dali my všichni z našich daní. Já i vy, drazí čtenáři.