Jaroslav Parči a Jarek Šimek - Písně sílu maj

Vítejte u dalšího dílu hudebních masakrů! Jaroslav Parči je jeden z hřebců v producentský stáji Jarka Šimka. Je mu třicet jedna let, pracuje jako barman a nebýt účasti v talentový soutěži, asi by si ho nikdo nevšiml. Začal ale spolupracovat s Jarkem Šimkem, kterej mu napsal pár písniček. Připravovali spolu desku v duchu latino, nějak z ní sešlo, ale aspoň si občas Jarda Parči zazpívá na nějaký párty nebo večírku. Bulvár moc nezajímá, tak se aspoň přiznal k homosexuální orientaci a kdesi někde ve vzduchu visí i údajná gay porno minulost. Tohle jsou ovšem věci, který sem dávám čistě proto, že nic jinýho o něm na internetu nenajdete. Pokud nepočítáme účast v běloruských soutěžích, kam ho jistě přihlásil Jarek Šimek, sám s nima má totiž dost zkušeností. Pojďme na věc.



A další velkej kýč. Na rovinu, začíná mě strašně srát, jak je většina českýho mainstremu nahraná na jedny klávesy. Drazí interpreti a producenti, neflákejte to! Nahrávejte víc se živou kapelou, ten zvuk je hned o něčem jiným. Já chápu, že tuhle písničku měli hotovou za jedno odpoledne, ale je to poctivý jak česnek z Číny. Melodie je klasickej kýč s Šimkovým rukopisem, on tyhle popiny seká jak Baťa cvičky. Text je hroznej. Souznění, pohlazení, přátelství, šance...Verš "zpívání / je skvělý poslání" to zabíjí celý. Klip je chudej. Kluci se sejdou u Jarka ve studiu (ani bych se nedivil, kdyby je měl doma někde v paneláku, soudě podle trubek od topení v pozadí), cvičně si to spolu sjedou na gauči, pak u mikrofonu, do toho se pustí se songem nijak nesouvisející kýčovitý obrázky známejch míst po světě a je to. Práva k užití fotek určitě neřešili. Zkrátka, přeslazená tuctovka a ploužák pro unaven hosty.